Průvodce po slovníku
1. Heslové slovo1.1 Řazení slov
Heslová slova jsou zobrazena tučně a jsou seřazena podle islandské abecedy :a, á, b, d, ð, e, é, f, g, h, i, í, j, k, l, m, n, o, ó, p, r, s, t, u, ú, v, x, y, ý, þ, æ, ö
1.2 Členění heslových slov
Uvnitř heslových slov se vyskytují značky “·” a “|”. Složená slova jsou rozdělena značkami “··”, pokud se jedná o hlavní dělení slova,
ráð··hús
við·bótar··líf·eyris·sparnað|ur
heils|a f (-u)
við··|bragð n (-bragðs, -brögð)
1.3 Varianty
Některá heslová slova mají varianty. Varianty jsou uvedeny v záhlaví hesla a lze je vyhledat ve slovníku jako svébytná hesla. V online verzi lze variantu navštívit kliknutím na hypertextový odkaz.
albatros|i albatros m (-a, -ar)
1.4 Homonyma
Homonyma (heslová slova stejného reprezentativního tvaru) se označují povýšenými arabskými číslicemi uváděnými před klíčovým slovem.
1vor n (-s, -)
2vor pron poss
2vor pron poss
2. Slovní druhy Za každým klíčovým slovem se nachází zkratka, která popisuje slovní druh heslového slova. Pokud se heslové slovo řadí do více slovních druhů, jsou jednotlivé zkratky pro slovní druhy odděleny znakem “/”
af prep/ adv
2.1 Podstatná jména
Podstatná jména jsou označená následovně: m – podst. jméno rodu mužského, f – podst. jméno rodu ženského, n – podst. jméno rodu středního
hestur m
kona f
hús n
kona f
hús n
2.2 Přídavná jména
Přídavná jména se ve slovníku vyskytují v rodě mužském. Přídavná jména jsou označena zkratkou adj. Druhý stupeň stupňování je označen zkratkou comp a třetí stupeň zkratkou sup
fallegur adj
fremri adj comp
einasti adj sup
fremri adj comp
einasti adj sup
líkur adj dat
2.3 Zájmena
Zájmena jsou označena zkratkou pron. Dále jsou zájmena tříděna na zájmena ukazovací (dem), přivlastňovací (poss), osobní (pers) a neurčitá (indef).
2hver pron
þessi pron dem
minn pron poss
ég pron pers
nokkur pron indef
þessi pron dem
minn pron poss
ég pron pers
nokkur pron indef
mig pron pers acc sg
2.4 Číslovky
Číslovky jsou označeny zkratkou num. V případě prvních čtyř číslovek (1-4) jsou ve slovníku uvedeny jako heslová slova také tvary ženského i středního rodu. V takovém případě jsou označeny zkratkou m pro mužský rod, zkratkou f pro ženský rod a zkratkou n pro střední rod. Zkratkou ord jsou označeny číslovky řadové.
tuttugu num
tveir num m
tvær num f
tvö num n
fyrsti num ord
tveir num m
tvær num f
tvö num n
fyrsti num ord
2.5 Slovesa
Slovesa jsou jako heslová slova uvedena v infinitivu. Slovesa jsou označena zkratkou v. Mediopasiva jsou označena jako refl a slovesa, která jsou vždy neosobní, jsou označena impers
fara v
nálgast v refl
svima v impers
nálgast v refl
svima v impers
klór|a v acc/dat
gefa v dat + acc
2.6 Příslovce
Příslovce jsou označena zkratkou adv. Druhý stupeň stupňování je označen zkratkou comp a třetí stupeň zkratkou sup
nýlega adv
ofar adv comp
síðast adv sup
ofar adv comp
síðast adv sup
2.7 Předložky
Předložky jsou označeny zkratkou prep. Pokud se předložka pojí výhradně s jedním pádem, jsou použity zkratky pro 4. pád (acc), 3. pád (dat), 2. pád (gen). V případě, že se předložky pojí s různými pády je použit znak “/”
af prep/ adv dat
fyrir prep/ adv acc/ dat
milli prep gen
fyrir prep/ adv acc/ dat
milli prep gen
2.8 Spojky
Spojky jsou označeny zkratkou conj2.9 Částice
Částice jsou označeny zkratkou part2.10 Citoslovce
Citoslovce jsou označeny zkratkou inter3. Skloňování a časování
V online verzi jsou vpravo uvedeny tabulky s kompletním přehledem skloňování podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek (1-4), slovesa a stupňování příslovcí. Následující příklad ukazuje skloňovací tabulku pro heslové slovo hvalur.
Pokud je heslové slovo složené slovo, v deklinačních tabulkách je uvedena jen jeho poslední část. Kliknutím na hypertextový odkaz Kompletní se zobrazí kompletní deklinační tvary a kliknutím na odkaz Zkrácené se zobrazí pouze poslední část složeného slova. Následující příklad ukazuje skloňovací tabulku heslového slova bókahilla, kde se je uvedeno pouze skloňování poslední části (hilla) složeného slova.
Deklinační tvary nebo koncovky podst. jmen, příd. jmen, zájmen, sloves jsou uvedeny v závorkách za slovním druhem. Pokud se ve slově vyskytuje změna samohlásky, je uvedena celá poslední část složeného slova. Pokud se nejedná o slovo složené a vyskytuje se změna samohlásky, pak jsou uvedeny tvary celého slova.
mynd f (-ar, -ir)
á··|lag n (-lags, -lög)
maður m (manns, menn)
á··|lag n (-lags, -lög)
maður m (manns, menn)
beð|ur m (-s/-jar, -ir)
3.1 Podstatná jména
U podstatných jmen je ukázán tvar heslového slova pro 2. pád jednotného čísla a 1. pád množného čísla.
hval|ur m (-s, -ir)
Pokud je uveden pouze jeden tvar, jedná se o 2. pád jednotného čísla a znamená to rovněž, že heslové slovo se nevyskytuje v množném čísle.
heisl|a (-u)
Pokud není uveden žádný tvar v závorce a místo toho je použita zkratka pl, znamená to, že heslové slovo se vyskytuje pouze v množném čísle.
afar··kostir m pl
fræði f indecl
3.2 Přídavná jména
U přídavných jmen jsou uvedeny v závorkách pouze tvary, které nejsou tvořeny pravidelně nebo se v nich objevuje změna samohlásky. Pokud je přídavené jméno nesklonné, je uvedena zkratka indecl
reglu··|samur adj (f -söm)
hýr adj (f hýr)
tví··mála adj indecl
hýr adj (f hýr)
tví··mála adj indecl
3.3.Slovesa
Islandská slovesa se dělí na slabá a silná. Do jaké skupiny sloveso patří, lze poznat podle počtu koncovek nebo slovních tvarů uvedených v závorce.3.3.1 Slabá slovesa, která tvoří 1. osobu jednotného čísla minulého času koncovkou -aði, mají v závorce uveden jen jednu koncovku a to jmenovitě (-aði). Příčestí minulé není ukázáno, neboť se tvoří pravidelně přidáním -ð k infinitivu slovesa .
ætl|a v (-aði)
kenn|a v (-di, -t)
3.3.3 Silná a nepravidelná slovesa mají v závorce vždy čtyři tvary – jmenovitě 1. osobu jednotného čísla přítomného času, 1. osobu jednotného čísla minulého času, 1. osobu množného čísla minulého času a příčestí minulé ve středním rodě
grípa v (gríp, greip, gripum, gripið) acc
3.4. Gramatické informace ve významech heslových slov
U některých významů v heslovém slově se vyskytují gramatické informace, které popisují chování danného významu
batn/a v (-aði)
...
2. e-m batnar impers (kdo) se uzdravuje, (komu) je lépe
2. e-m batnar impers (kdo) se uzdravuje, (komu) je lépe
Mér batnaði fljótt. Rychle jsem se uzdravil.
Nějčastějšími gramatickými informacemi u významů v heslovém slově jsou pl pro množné číslo podstatného jména
bót f (bótar, bætur)
...
bætur (tryggingafé) pl dávky, příspěvky
bætur (tryggingafé) pl dávky, příspěvky
4. Definice
4.1 Základní tvar
Základním tvarem definice je, že jednomu islandskému slovu odpovídá jeden nebo více českých významů.
landa··fræði f indecl
zeměpis, geografie
að··stoð f (-ar)
(malá) pomoc
fíkj|a f (-u, -ur)
bot. fík (plod)
að·gengi··legur adj
přístupný (vchod ap.)
andlits··fall n (-s)
rysy/podoba tváře
4.2 Opis heslového slova
V případech, kdy islandské slovo nemá ekvivalent v českém jazyku, jsou významy islandských slov opsány delším opisem, a menším písmem. Příkladem jsou slova z lidových pověstí, kulinářské speciality nebo botanické pojmy.
til··ber|i m (-a, -ar)
pov. stvoření, které dojí krávy a ovce jiných hospodářů
klein|a f (-u, -ur)
kulin. druh islandské koblihy
4.3 Slovní spojení
V definici heslového slovo jsou uváděny slovní spojení. Ustálená slovní spojení jsou psány tučně a červenou barvou. Po slovním spojení následuje překlad slovního spojení.
lær|a v (-ði, -t) acc
...
læra utanbókar učit se zpaměti, memorovat
læra utanbókar učit se zpaměti, memorovat
4.3.1 Tvary heslového slova, které se chovají jako samostatné slovo
Zde řadíme např. množné číslo heslového slova, které má odlišný význam. (zkratka pl)
bót f (bótar, bætur)
...
bætur (tryggingafé) pl dávky, příspěvky
bætur (tryggingafé) pl dávky, příspěvky
finna v (finn, fann, fundum, fundið) acc
...
finnast refl potkat se, setkat se, shledat se
finnast refl potkat se, setkat se, shledat se
drekka
...
drukkinn pp → drukkinn
drukkinn pp → drukkinn
4.3.2 Příkladová spojení
Příkladová spojení jednotlivých významů jsou uváděna za významem, ke kterému patří. Příkladová spojení ilustrují komunikační chování těchto slov v příslušných významech a v různých syntagmatech, např. sloveso s určitou předložkou ap.
leit/a v (-aði) gen
...
leita að e-u dat hledat (co)
leita að e-u dat hledat (co)
leita að lyklunum hledat klíče
4.3.3 Ustálená slovní spojení
Tento druh slovních spojení je charakterizován většinou přeneseným významem ve slovním spojení a tato spojení jsou uváděna za posledním významem, viz. 6. Řazení významů v definici.
leita e-s dyrum og dyngjum hledat (co/ koho) úplně všude/ po všech čertech
4.3.4 Rčení a přísloví
eik f (-ar/-ur, -ur)
...
Eplið fellur sjaldan langt frá eikinni. přís. Jablko nepadá daleko od stromu.
Eplið fellur sjaldan langt frá eikinni. přís. Jablko nepadá daleko od stromu.
halda á e-u držet (co), nést (co)
blín|a v (-di, -t)
...
blína á e-ð/e-n koukat se na (co/koho)
blína á e-ð/e-n koukat se na (co/koho)
1ár f (-ar, -ar)
...
taka (of) djúpt í árinni přen. přehnat (co v tvrzení)
taka (of) djúpt í árinni přen. přehnat (co v tvrzení)
5. Vícevýznamovost
5.1. Jednotlivá slova
Velké množství islandských slov má více než jeden význam. Odlišné významy jsou uvedeny každý zvlášť a rozlišeny arabskými číslicemi a islandskými synonymy.
land n (lands, lönd)
1. (þurrlendi) souš, pevnina, země
2. (árbakki) břeh
3. (ríki) země, stát
4. (landareign) pozemek
2. (árbakki) břeh
3. (ríki) země, stát
4. (landareign) pozemek
5.2. Slovní spojení
V případě, že slovní spojení uvnitř definice má více významů, jsou jednotlivé významy odlišeny písmeny a., b., c.
drag n (drags, drög)
mokřina, podmoklý terén
drög a. (uppsprettur) pl prameny (řeky ap.)
drög b. (undirbúningur) pl náčtr, návrh
drög a. (uppsprettur) pl prameny (řeky ap.)
drög b. (undirbúningur) pl náčtr, návrh
6. Řazení významů v definici V definici jsou nejříve seřazeny významy slova a odlišeny arabskými číslicemi.
6.1 V rámci významu
Ustálená slovní spojení jsou uváděna v rámci jednotlivého významu, pokud se s ním významově váží.
tím|i m (-a, -ar)
1. (tíð) čas
í þann tíma (2þá) pak
2. (klukkustund) hodina (šedesát minut)
í þann tíma (2þá) pak
2. (klukkustund) hodina (šedesát minut)
6.2. Za posledním očíslovaným významem
Pokud se slovní spojení nijak silně neváže k žádnému významu, je řazeno po posledním očíslovaném významu. Ustálená slovní spojení jsou uvedena značkou “♦”
finna v (finn, fann, fundum, fundið) acc
1. (uppgötva) najít, nalézt
...
3. (skynja) cítit, vnímat
...
♦
finna að (gagnrýna) kritizovat, nacházet chyby
...
...
3. (skynja) cítit, vnímat
...
♦
finna að (gagnrýna) kritizovat, nacházet chyby
...
6.3 Způsob řazení slovních spojení:
Slovní spojení, které se nachází po posledním očíslovaném významu, jsou řazeny podle předložky, se kterou se pojí. Pro orientaci v rozsáhlých definicích je uvedeno heslové slovo "+" předložka před slovním spojením.
2koma v (kem, kom, komum, komið) dat
...
koma + úr
e-ð er komið úr móð (co) vychází z módy
koma + út
koma út vyjít, objevit se
koma upp úr kafinu objasnit se, vyjasnit se
...
koma + úr
e-ð er komið úr móð (co) vychází z módy
koma + út
koma út vyjít, objevit se
koma upp úr kafinu objasnit se, vyjasnit se
...
...
komast
komast refl přijet, dostat se
...
komast
komast refl přijet, dostat se
...
...
kominn
kominn af góðu fólki být z dobré rodiny
...
kominn
kominn af góðu fólki být z dobré rodiny
...
...
...
Slovní spojení
koma e-u heim og saman (samrýma) uvést v soulad ...
...
Nakonec přicházejí přísloví nebo rčení.
Ekki (eigi) fellur eik við fyrsta högg. přís. Jedna vlaštovka jaro nedělá.
7. Použití synonym a antonym
7.1 Synonyma
Před opisem významu heslového slova jsou uváděny v závorkách synonyma nebo synonymní slovní spojení. Islandská synonyma slouží a) islandskému uživateli k rozlišení českých významů b) českému uživateli jako dodatečná informace o významu slova. V online verzi se přechod na význam synonyma uskutečňuje kliknutím na hypertextový odkaz.
staða f (stöðu, stöður)
1. (ástand) situace
2. (starf) pozice (ve firmě ap.), profese
2. (starf) pozice (ve firmě ap.), profese
V tištěné verzi
bygging f (-ar, -ar)
1.(það að byggja)(* byggja) (vý)stavba, stavení
2. (hús) budova
2. (hús) budova
V online verzi
7.2 Antonyma
Antonyma jsou uváděna za opisem významu heslového slova se značkou x. Antonyma pomáhají vymezovat význam slova a také slouží k větší provázanosti slov. V online verzi je přenesení na antonymum realizován kliknutím na hypertextový odkaz.8. Oborové a stylové charakteristiky K upřesnění významu heslového slova slouží oborové a stylové charakteristiky.
8.1 Oborové charakteristiky
Oborové charakteristiky plní více funkcía) Oborové charakteristiky zařazují islandské slovo do určitého oboru a naznačují použití danného slova v jazyce.
berg n (-s, -)
1. geol. hornina, kámen
2. (klöpp) skalní stěna
2. (klöpp) skalní stěna
mús f (músar, mýs)
1. zool. myš (Mus)
2. poč. myš
2. poč. myš
8.2 Stylové charakteristiky
Stylové charakteristiky jsou uváděny v případu, kdy význam heslového slova je možné použít pouze při určité příležitosti nebo je význam jazykově zabarven.
dís f (-ar, -ir)
...
2. básn. sestra
2. básn. sestra
9. Syntax Informace o syntaxi se slovníku vyskytuje ve třech různých zápisech. 1) Informace uvedené zkratkou 2) Mrtvé příklady 3) Ilustrační příklady. Jaká informace o syntaxi je ve slovníku obsažena a co je možno vyčíst z informace?
Informace o syntaxi popisují
a) zda-li je sloveso tranzitivní nebo intranzitivní a s jakým(i) pádem (pády) se pojí, pokud je tranzitivní
b) zda-li je podmět a předmět slovesa živý či neživý
c) zda-li je sloveso osobní či neosobní a v jakém pádu je podmět, pokud je sloveso neosobní
d) zda-li je podmět gramatický? (gerfifrumlag)
e) zda-li je sloveso použito v mediopasivním tvaru
f) informace o významu - nejčastější příklady, které se pojí se slovesem
g) s kterými příslovci nebo předložkami se sloveso pojí
h) samostatná definice pro příčestí minulé nebo přítomné
Zde máme na mysli informace o pádě (nom, acc, dat, gen), slovesu v mediopasivním tvaru (refl), neosobním slovesu (impers), slovesu počasí (met), čísle (sg, pl) ap.
9.2 Mrtvý příklad
Mrtvým příkladem nazýváme příklad, kdy předmět je zastoupen zájmenem neurčitým v pádě, s kterým se slovo pojí a slovesa je zpravidla v infinitivu. V případě, že podmět není v 1. pádě (např. u sloves neosobních), je sloveso uvedeno v 3. osobě jednotného čísla přítomného času. Ve slovních spojeních používáme zkratky pro tvary islandského slova einhver (někdo) a eitthvað (něco). Tyto zkratky vyjadřují a) pád a b) životnost nebo neživotnost předmětuVysvětlení zkratek: e-ð - eitthvað (4. pád, neživotný předmět), e-n - einhvern (4. pád, životný předmět), e-u -einhverju (3. pád, neživotný předmět), e-m – einhverjum (3. pád, životný předmět), e-s einhvers (2. pád, neživotný předmět), e-rs einhvers (2. pád, životný předmět)
leit|a v (-aði) gen
...
leita + að
leita að e-u/ e-m hledat (co/ koho)
leita + að
leita að e-u/ e-m hledat (co/ koho)
leita að lyklunum hledat klíče
9.3 Ilustrační příklad
Ve slovníku se vyskytuje velké množství ilustračních příkladů a jejich překladů. Ilustrační příklad se liší od příkladu mrtvého tím, že místo zájmen neurčitých se vyskytuje frekventované slovo v bězném projevu. Ilustrační příklady slouží k ilustraci použití heslového slova. Snahou bylo uvést příklady, které jsou časté v běžné řeči.Ilustračním příkladem může být a)(složené) slovo, b) slovní spojení, c) věta
9.3.1 Slovo jako ilustrační příklad
hett/a f (-u, -ur)
1.
kapuce
hettuúlpa bunda s kapucí
9.3.2 Slovní spojení jako ilustrační příklad
tím|i m (-a, -ar)
...
2. (klukkustund) hodina (šedesát minut)
2. (klukkustund) hodina (šedesát minut)
tveggja tíma gangur dvouhodinový pochod
9.3.3 Věta jako ilustrační příklad
mæt|a v (-ti, -t) dat
...
mætast (ná saman) refl setkat se
mætast (ná saman) refl setkat se
Þau mættust á miðri leið. Potkali se na půli cesty.
10. Fotografie a ilustrace (část online) V online verzi je publikováno značné množství fotografií zejména rostlin a živočichů ale i fotografií, které dokumentují místopisně heslová slova (např. knihovnu, poštu, řeku nebo islandské kulinářské speciality (různé druhy koláčů, dortů, koblih ap.)).
Fotografie z oblasti biologie a botaniky jsou dvojího druhu. Buď a) odkazují hypertextově na www.biolib.cz (Databázi rostlin a živočichů), kde je možné se dozvědět více o daném druhu rostliny nebo živočicha nebo b) po kliknutí na miniaturní fotografii se otevře detailní fotografie ve vyskakovacím okně (kliknutím poza fotografii se okno s fotografií automaticky zavře). Všechny fotografie, které se vyskytují ve slovníku, jsou publikovány pod veřejnými licencemi a jsou uvedeny s názvem autora a licence. 11. Výslovnost slov (část online) V hranatých závorkách je uveden IPA zápis výslovnosti klíčového slova (např. klíčové slovo úlfur - [ulvʏr]). Dvojtečka označuje dlouhou samohlásku nebo souhlásku (např. renna - [rɛnːa]). V IPA zápise nejsou zaznačeny hlavní a vedlejší přízvuky.
V online verzi si může uživatel poslechnout výslovnost danného slova namluvenou rodilým mluvčím, jmenovitě Jónem Gíslasonem, lektorem Islandské univerzity s mnohaletou praxí výuky islandského jazyka na různých evropských univerzitách.
12. Klíčová slova v příkladech (online) Tento funkce se objevuje pouze u určitých heslových slov a umožňuje ji pouze online verze. Zobrazují se další příklady jiných heslových slov, které obsahují zobrazené heslové slovo. Příklad ilustruje velké množství příkladů užití slova hestur. Heslová slova, která tyto příklady uvádějí, je možné navštívit kliknutím na heslová slova.
hest|ur
m (-s, -ar)
1. zool. kůň (Equus)
setja sig á háan hest (gera sig merkilegan) vytahovat se
2. sport. kůň (sportovní náčiní v gymnastice)
1. zool. kůň (Equus)
setja sig á háan hest (gera sig merkilegan) vytahovat se
2. sport. kůň (sportovní náčiní v gymnastice)
beislabeisla hestinn zapřáhout koně
drátturhafa hesta til dráttar vlastnit koně na tažení
falurHesturinn er falur. Kůň je na prodej.
hneggjaHesturinn hneggjar. Kůň řehtá.
hófurhófurinn á hestinum kopyto koně
2hvílahvíla hestinn nechat odpočinout koně
vitjavitja um hestana zkontrolovat koně
leyfaleyfa henni að halda á hestinum dovolit jí vést koně
múllleggja múl á hestinn nasadit koni ohlávku
ríðaríða gráum hesti jet na šedém koni
tamningtamning hesta krocení koně
heftahefta hest přivázat koně
klyfjaklyfjaður hestur kůň s nákladem
klyfbinda klyfjarnar á hestinn uvázat náklad na koně
níðingurhestaníðingur člověk, který je surový ke koním
sporteiga hesta upp á sport mít koně pro zábavu
2þvælaþvæla hestinn uštvat koně
reiðurHestinum er reitt. Na tom koni se dá jet.
fagur
adj (f fögur)
krásný, úchvatný
14. Tématicky podobná slova (online)
V této funkci se zobrazují slova, která jsou tématicky podobná. Např. u slova hvítur (bílý) se zobrazují hypertextové odkazy na všechny další barvy. V dalším příkladě Evrópa (Evropa) se zobrazují hypertextové odkazy na další kontinenty.
Snahou je umožnit i jiný způsob vyhledávání.
krásný, úchvatný